dřevoryt, 60,5 x 46,5 cm, signováno v pravém dolním rohu vlastní rukou autora M.Švabinský
nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského olej Splynutí duší - 9,4 mil Kč v roce 2016, Galerie Kodl
nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského mezzotintu Bílá Kamélie - 60 tis. Kč v roce 2005, Dorotheum Praha
Dřevoryt Červnové poledne je Švabinského pozdním vyznáním lásky k životu. Je jakousi syntézou „Rájů“ a „Žní“, kterým se umělec věnoval v uplynulých letech. Švabinský si pro dřevoryt dokončený v dubnu 1941 začal již v červnu 1940 kreslit studie aktů i stromoví. Výsledkem je zachycení nálady letního dne, kdy kvete černý bez, voní posečená tráva a luční květy, zrají lesní jahody, a kdy se dráždivé vůně léta jen letmo dotýkají chřípí. Složitá a křehká kompozice, plná skrytých významů je ale také Švabinského poděkováním Bohu, že se jeho ženě ulovilo v těžké nemoci.
Ve střední části kompozice se pod velkým keřem kvetoucího černého bezu opalují na schnoucí posekané trávě, částečně zakryté bílou plachtou, dvě nahé dívky. Jedna z dívek spí vleže na zádech, nohy má překřížené a klín si zakrývá pravou rukou cípem plachty. Druhá dívka sedí otečená zády k divákovi a upravuje si plavé vlasy. Vedle dívek na plachtě leží odložené šatstvo, klobouky se stuhou, kabelky, a slunečník. Kolem plachty je neposečená vysoká tráva plná různobarevného lučního kvítí symbolizující marnost a pomíjivost lidského života. Vlevo od aktů jsou na pozadí vidět ženy lehce hrabající seno, za nimi les a na kopci trosky hradu. Vpravo na kvetoucí keř navazuje nízký dřevěný plůtek.
Na oblacích jede na antickém vozíku taženém párem motýlů polonahá žena oděná jen do vlající suknice a šálu. Připomíná řeckého boha slunce Hélia, který bývá vyobrazován ve zlatém voze taženém na nebesích koňským čtyřspřežím. Také naše „motýlí víla“, symbolizující sluneční letní den, den drží v rukou lehounké opratě, kterými řídí dvouspřeží velikých žíhaných motýlů, Otakárků ovocných (Papilio podalirius). Motýl byl již pro řecko-římskou antiku symbolem nesmrtelné duše (Psyché), která opouští tělo zemřelého. V křesťanském pojetí symbolizuje vzkříšení neboli vztah duše a Krista.
Za nebeským vozem se vznáší na oblaku nahá usmívající se žena obrácená ze tří čtvrtin k divákovi a tajně se dorozumívající s dívkami na louce. V levé ruce drží trs lesních jahod (symbol vábení k pozemským rozkoším, ale i inkarnace Krista), ze kterého pravou rukou hází rozpustile jahody dívkám na zem. Je to jedna z Švabinského bohyň úrody a hojnosti. Mezi skupinou s motýly a nahou ženou na oblaku je zády k nám načrtnuta sedící nahá žena s vyčesanými vlasy a s meruňkou (plodem spásy a pravdivosti) v levé ruce. Její ramena jsou zahalena vrženým stínem. Nad zříceninou se na obloze nakumuloval velký mrak, kolem kterého létají další motýli: dva modráskové (Lycaena corydon), bělásek zelný (Pieris brassicae) a poblíž zříceniny okáč kostkovaný (Hipparchia galathea).
Literatura:
Hana Frankensteinová, Max Švabinský, Praha 1949, str. 88-90.
A. Matějček: Max Švabinský, Popisný seznam grafického díla 1933-1942, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha 1944, str. 42-43.
autorem ručně kolorovaný dřevoryt na papíře, rozměry 14.5 x 10,5 cm, s rámem 42x36 cm, signováno vlastní rukou vpravo dole tužkou: V. Špála 37
Aukční rekord:
obraz Koupání, 10.54 mil czk, aukční dům Arthouse hejtmánek, 2019
V díle Václava Špály lze sledovat smíšené vliv orfismu, kubismu a ohlasy futuristického dynamismu. Zhruba od roku 1912 se začíná v koloritu Špálových obrazů výrazně projevovat trojzvuk modré, červené a bílé.
Na obraze Stromy v krajině je zřejmá Špálova snaha zjednodušit znak do elementární podoby a k zmíněnému trojakordu přibývá také čtvrtá základní barva – zelená, symbolizující životodárnou zeleň.
Široké tmavé linie dvou zelených stromů umístěných v popředí kompozice se prolínají s růžovo modrou bílou skalnatou krajinou, nad kterou jarní vítr žene růžové mraky. Sám Špála přiznal vztah své barevnosti k erotickým představám, které ho uchvacovaly zejména na jaře, kdy vítr nesl již veselejší mraky s odrazem do růžova a jak hezky vál do suknic dívek tlačil je k tělu…Růžová barva je předzvěstí jara, jako symbolu ročního období, ale také jako symbolu příslibu přicházejícího období lásky.
Literatura:
Vojtěch Lahoda: Malířství v Čechách 1907-1917 / Osma, Skupina výtvarných umělců a jejich generační druhové, In: Dějiny českého výtvarného umění IV/I., (1890-1938), str.: 278-280.
30. léta 20. století, dvoubarevná litografie na papíře, rozměr 13 x 9 cm, s rámem 38 x 31 cm. Tato litografie byla použita i jako grafická příloha bibliofilie Felix Timmermans: Prosťáček boží, náklad 300 kusů
původ: antikvariát
Aukční rekordy Toyen:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
V druhé polovině roku 1920 a ve třicátých letech se Toyen věnovala hodně knižním ilustracím. Celkem vytvořila 500 knižních obálek. Na litografii je zobrazená snivá krajina, typická pro tvorbu Toyen.
1910/1966, litografie, ruční papír značeno Henri Deschamps Lith, rozměry s rámem 81 x 91.5 cm, podle oleje Planes by Colors (Large Nude) z roku 1909-1910, signováno pozůstalostním razítkem v tisku Kupka
původ: aukční síň Praha
Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.
Kupka začíná být objevován až koncem jeho života, v roce 1956 kupuje Muzeum of Modern Art v New Yorku velký počet jeho významných obrazů. Po jeho smrti v roce 1957 se začínají pořádat výstavy a vydávat reprinty jeho slavných alb. Tato litografie byla použita k propagaci Kupkovy výstavy v Paříži v roce 1966, kterou uspořádala Galerie Flinker Paris pod názvem Kupka avant 1914 (Kupka před rokem 1914), 17. březen - 23. duben 1966. Jako předlohu použila slavný Kupkův olej z roku 1909-1910 Planes by Colors (Large Nude).
Litografii vyrobil Henri Deschamps, což byl francouzský litograf, známý svou spoluprací s významnými moderními umělci, jako jsou Pablo Picasso, Georges Braque a René Magritte. Byl schopen vzít jejich obrazy, převést je na litografie a vytisknout je v Atelieri Mourlot, slavné grafické tiskárně v Paříži.
1974, suchá jehla na velínu, rozměry s rámem 65x56 cm, číslované 38/99, signované vlastní rukou tužkou vpravo dole.
Původ: aukční síň Francie
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
V 70-tých letech se Toyen seznámila s Radovanem Ivšicem, který s ní začal spolupracovat a v roku 1973 spolu vydali luxusní vydání Střelnice. V roce 1974 vznikla monografie Toyen, ke které napsal text Radovan Ivšič, monografie vyšla v Paříži, Éd Filipacchi, eice La septiéme Face du Dé. Tato suchá jehla byla použita i jako grafická příloha do 99 výtisků této výše uvedené monografie.
Toyen na ní zobrazila její oblíbený motiv ptáka a ženy. Pták, v tomto případě tetřev sní o ženě, která je v centru 'girlandy', představující sen ptáka. Z obrázku čiší erotická představivost, kterou Toyen často ve svých grafikách používala. Jemné křivky ženského těla jsou uzavřeny do šachovnice, jakoby žena představovala šachovou figurku, se kterou se tetřev může hrát.
Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži, pět let po vytvoření této grafiky. Do posledních dnů se snažila pracovat. Československý tisk její úmrtí přešel mlčením.
30-tá léta 20. století, barevná litografie na papíře, 13 x 9 cm, s rámem 37,5 x 31 cm, původ: aukční síň Praha
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Motiv ženských očí a tváří používala Toyen ve svých ilustracích velmi často. Nezabývá se tváří jako takovou, ale svůj zájem často soustředila jenom na izolované lidské oči, či oko zbavené tváře. Oči symbolizují u Toyen erotické motivy – oči milostné, oči fetišistické nebo něžné s milou dávkou naivity a krásy.
Aukční rekordy:
říjen 2020, více než 78 miliónů korun za obraz Piková dáma (1926), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
duben 2021, 79,56 miliónů korun za obraz Cirkus (1925), aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze
Motiv ženských očí a tváří používala Toyen ve svých ilustracích velmi často. Nezabývá se tváří jako takovou, ale svůj zájem často soustředila jenom na izolované lidské oči, či oko zbavené tváře. Oči symbolizují u Toyen erotické motivy – oči milostné, oči fetišistické nebo něžné s milou dávkou naivity a krásy.
1912, lept na papíře, 24x18 cm, 68x60 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Původ: aukční síň Paříž
Publikováno v katalogu KUPKA k výstavě v Museum Het Paleis, Den Haag, 1996, obr. 119, str. 152
Vystaveno Francouzský institut, Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Černobílý lept bez názvu, někde také uváděn pod názvem Zvuky hodin, je charakteristický Kupkovým hledáním mezi zobrazivou formou a abstrakcí. Florální morfologie je jakoby v animačních segmentech rozvíjena až do geometrických ornamentů. O Kupkovi je známo, že se kromě jiného zabýval právě podobou rozfázovaného pohybu na filmu či fotografii – chronofotografii často zmiňuje i ve svých textech. V abstraktních obrazech je patrná – na této studii je zachycen určitý zlom v Kupkově postupu od částečně zobrazivého k abstraktnímu. Zde můžeme s trochou fantazie vidět fáze hodinového kyvadla nebo záznam růstu jakéhosi lusku. Grafiku lze přiřadit do skupiny studií, kterou v západních publikacích označují jako organizace grafických motivů. Je zajímavé, že současní teoretici srovnávali Kupkovy analýzy obrazového pohybu se záznamem počítače a dospěli k významné podobnosti.